Zodpovědné společnosti v kryptoměnovém odvětví se o své zákazníky starají a chrání jejich prostředky – stejně jako většina společností z oblasti tradičních financí.
Navzdory mylné představě, že kryptoměnové firmy zneužívají zranitelné osoby, mohou digitální aktiva pomoci znevýhodněným lidem zlepšit jejich finanční situaci.
Blockchainová technologie může prolomit bariéry v přístupu k financím a po celém světě přispět k hospodářskému růstu a novým příležitostem.
Blockchain pořád ještě dozrává, a tak se kolem kryptoměn točí mnoho nepravd a mylných představ. Dnes je na pořadu dne několik mýtů o kryptoměnových firmách a jejich fungování. Tak se na to pojďme podívat, ať můžeme oddělit fakta od fikce!
Mnoho lidí si sice potenciál blockchainu a kryptoměn změnit životy milionů lidí k lepšímu uvědomuje, někteří ale zůstávají vůči této technologii a celému souvisejícímu odvětví skeptičtí. Jednou z hlavních příčin tohoto negativního vnímání jsou hluboce zakořeněné mýty a mylné představy, které ekosystém digitálních aktiv obklopují. Taková falešná přesvědčení podkopávají důvěru v toto odvětví a snižují jeho schopnost realizovat svůj obrovský příslib.
V tomto blogovém článku prozkoumáme a vyvrátíme dvě vzájemně propojené mylné představy o fungování kryptoměnových burz a dalších služeb.
Mýtus: když kryptoměnová burza zkrachuje, finanční prostředky zákazníků jí zůstanou. Kryptoměnové společnosti zneužívají ty nejzranitelnější zákazníky.
Pojďme se na tato prohlášení podívat víc do hloubky a pochopit, proč není vhodné vykreslovat celé odvětví kryptoměn jako nebezpečné a dravé.
Pozadí tohoto mýtu je pochopitelné. V mnoha zemích existují předpisy, které do určité výše chrání bankovní vklady uživatelů. Vzhledem k tomu, že digitální aktiva jsou stále nová, kryptoměnové regulační rámce se teprve ustalují. Ve většině jurisdikcí zatím pořád neexistují regulační mechanismy, které by v případě, že firma držící aktiva jménem zákazníků něco pokazí, poskytovaly zákazníkům ochranu. Jestli se tedy domníváte, že regulace jsou to jediné, co umožňuje finančním odvětvím fungovat, můžete dojít k závěru, že pokud kryptoměnová burza zkrachuje, pravděpodobně přijdete i o své vklady.
Ve skutečnosti ale regulační omezení nejsou tím jediným, co chrání vklady uživatelů – ať už se bavíme o tradičních nebo digitálních financích. Všechny finanční služby vyžadují kromě řádné regulace také důvěru a transparentnost. Když lidé předávají své peníze poskytovatelům finančních služeb, přinejmenším předpokládají, že většina těchto subjektů jedná v dobré víře.
Důvěra v banky a makléře, že ochrání aktiva zákazníků, také vychází z transparentnosti a toho, jak je s těmito aktivy nakládáno. Stejně tak je transparentnost a porozumění správě prostředků zásadní i pro úspěšný vztah mezi kryptoměnovou burzou a jejími uživateli. Tento vztah vzniká, když společnost drží nebo ovládá finanční prostředky jménem zákazníků, jako například banka nebo kryptoměnová burza uchovávající vklady zákazníků.
Integrální transparentnost distribuovaných účetních knih znamená, že kryptoměnové burzy a další kryptoměnové firmy mají pro budování vztahů se svými uživateli na základě transparentnosti a důvěry obzvlášť dobrou výchozí pozici. Společnost Binance například udržuje a pravidelně aktualizuje svůj systém potvrzení o rezervách (PoR), který uživatelům umožňuje ověřit, že jejich aktiva jsou bezpečně uložena na platformě a že se prostředky zákazníků nezneužívají.
Koneckonců když má člověk úplný přehled o tom, jak jsou jeho aktiva uložena a spravována, a má i prostředky, jak si bezpečnost aktiv spolehlivě ověřit, může se spolehnout, že své peníze vždy dostane zpět, i kdyby se se samotnou kryptoměnovou společností něco stalo.
Na druhou stranu existuje bohužel i dost příkladů, kdy společnosti z oblasti tradičních financí zkrachovaly a zákazníci o svá aktiva přišli. Tyto události ukazují potenciální nebezpečí důvěry ve finanční instituce, které nejsou transparentní a odpovědné.
Neprůhledné finanční firmy – tradiční i kryptoměnové – mohou zkrachovat a uživatelé se nebudou mít jak odvolat. Toto není problém pouze kryptoměnového odvětví. Je ale důležité si uvědomit, že existují transparentní a zodpovědné společnosti – kryptoměnové i tradiční – které usilovně pracují na tom, aby uživatelé byli odškodněni, ať se stane cokoli.
V Binance si uvědomujeme, že ani ty nejdokonalejší bezpečnostní systémy nejsou neomylné. Proto spravujeme velký fond SAFU, který je navržený tak, aby v případě extrémních situací, jako je narušení bezpečnosti, poskytoval uživatelům Binance a jejich prostředkům ochranu. Stav prostředků si může prostřednictvím adresy peněženky SAFU zkontrolovat kdokoli.
Fakt: zodpovědné společnosti – ať už z oblasti tradičních financí nebo kryptoměn – kladou důraz na odpovědnost a přijímají opatření na ochranu prostředků svých uživatelů.
Podle zastánců tohoto mýtu je obchodním modelem každé kryptoměnové společnosti bombardovat uživatele pocházející z nejzranitelnějších demografických skupin a slibovat jim obrovské výnosy a snadné a rychlé zbohatnutí, jen aby je připravili o to málo, co mají.
To je neuvěřitelně jednostranný pohled. Lidé a organizace, které lidem s finančními problémy slibují něco, co je příliš dobré na to, než aby to byla pravda, v oblasti kryptoměn (stejně jako v mnoha jiných odvětvích) samozřejmě existují, ale rozhodně nedefinují ekosystém digitálních aktiv ani jeho vztah k uživatelům kryptoměn.
Ve skutečnosti má tento vztah mnohem podstatnější stránku. Existují důkazy, že digitální aktiva mohou život lidí ze zranitelných demografických skupin zlepšovat, protože celosvětově podporují finanční začlenění.
Kryptoměny a blockchain rozšířily poskytování a využívání digitálních finančních služeb a tyto účinky jsou patrné především v regionech, kde jsou takové služby potřeba ze všeho nejvíc. Vzhledem ke globálnímu rozšíření digitálních aktiv mohou teď ti, kteří by jinak neměli k dostupným a hodnotným finančním produktům a službám přístup, žít díky spoření, úvěrům, platbám a pojištění kvalitnější život.
Globální nerovnost v přístupu k finančním službám způsobuje, že víc než 1,4 miliardy lidí nemá přístup k bankovním účtům. Mezi lidmi bez bankovního účtu jsou zejména ženy, lidé s odlišnou barvou pleti a lidé žijící v komunitách s nízkými a středními příjmy. Kryptoměny dokáží tyto překážky zredukovat a pomáhají překlenout propast mezi lidmi bez přístupu k bankovním účtům a zbytkem světa.
Výzkum také ukazuje, že kryptoměny jsou v rozvojových zemích katalyzátorem hospodářského růstu za předpokladu, že jejich zavádění je doprovázeno zvyšováním finanční gramotnosti. Digitální aktiva mohou pozvednout komunitní a vzájemné iniciativy, podpořit inkluzivnější ekosystém finančních služeb a vytvořit novou třídu ekonomických příležitostí.
Citace z článku Světového ekonomického fóra:
Alternativní finanční a technologická infrastruktura, která je globální, používá otevřený zdrojový kód a je přístupná každému s přístupem k internetu – bez ohledu na státní příslušnost, etnickou příslušnost, rasu, pohlaví a socioekonomickou třídu – přináší jednoduché a levné automatizované finanční služby ve velkém měřítku.
Přesvědčení, že přední kryptoměnové společnosti systematicky zneužívají nejzranitelnější zákazníky, je mylné. Ty nejlepší společnosti z oboru mají dlouhodobé vyhlídky. Odvětví digitálních aktiv má obrovský potenciál otevřít přístup k finančním službám, podpořit obyvatele bez přístupu k bankovním účtům a přispívat k hospodářskému růstu v rozvojových zemích.
Fakt: digitální aktiva podporují finanční začleňování a zlepšují život milionům lidí, kterým tradiční finanční instituce neposkytují služby. Kryptoměny také přispívají v rozvojových zemích k hospodářskému růstu.
Mýty kolem kryptoměnových burz, které jsme vyvrátili, mohou v lidech vyvolávat vůči kryptoměnovému odvětví skepsi. Tyto mylné představy vedou k nedostatku důvěry. Zodpovědné kryptoměnové burzy a poskytovatelé služeb ve skutečnosti vynakládají na ochranu prostředků uživatelů spoustu úsilí. Transparentnost blockchainu a jeho potenciál posílit hospodářské postavení navíc ukazují, že tyto mýty nejsou pravdivé.
