Ponziho schéma je letitý finanční podvod, při kterém se prostředky nových „investorů“ rozdávají stávajícím „investorům“ v podobě „zisku“. Většina nebo všechny vybrané prostředky nakonec skončí v kapse provozovatele podvodu.
Tvrzení, že kryptoměny jsou Ponziho schéma, je nepravdivé. Blockchainová technologie ani kryptoměny nejsou navrženy tak, aby fungovaly jako Ponziho schémata, a mají skutečnou užitnou hodnotu. Nahodilé bezohledné projekty sice jako Ponziho schémata fungovat mohou, ale to platí i pro jiná finanční odvětví.
V povědomí veřejnosti se označení Ponziho schéma často nepřesně používá i pro legitimní vysoce riziková aktiva.
Vzhledem k tomu, že blockchain je pořád relativně nová technologie, panuje kolem kryptoměn mnoho nepravd a mylných představ. Dnes je na pořadu dne časté obviňování kryptoměn z Ponziho schématu, tak se na to pojďme podívat a oddělit si fakta od fikce.
Negativní titulky o kryptoměnách nejsou ničím novým. Konkrétně se v souvislosti s celým kryptoměnovým ekosystémem často používá termín Ponziho schéma. Pokud tomuto obvinění věříte, je čas tento mýtus vyvrátit!
V naší sérii Mýty o kryptoměnách: vyvráceny! podrobněji zkoumáme nejčastější mylné představy a ukazujeme, jak se věci ve skutečnosti mají. Jedná se o důležitou součást našeho úsilí podpořit kryptoměnovou gramotnost a setřást stigma kolem jedné z největších inovací nedávné historie.
Je důležité důkladně porozumět základům a myslet kriticky, protože jedině to může lidem pomoct pochopit kryptoměny a nakonec je i začít používat. Je čas vyvrátit nějaké kryptoměnové mýty!
Mýtus: kryptoměny jsou Ponziho schéma.
Ponziho schéma je druh finančního podvodu, při kterém se dřívější investoři vyplácí z prostředků nově příchozích investorů, takže zdání ziskovosti dokážete udržet, dokud vám přibývá dostatečný počet nových obětí. V mnoha případech se organizátoři ani neobtěžují skutečně něco investovat a prostě jen finanční prostředky přerozdělují mezi svými „zákazníky“. Tento model je do jisté míry podobný pyramidovému schématu, ale na rozdíl od pyramidy po investorech nevyžaduje, aby nabírali další investory.
Ponziho schéma obvykle slibuje vyplacení k pozdějšímu datu. Někteří investoři své peníze získají zpět, ale nakonec se systém zhroutí a většina investorů o svůj kapitál přijde. Tento systém je pojmenován po Charlesi Ponzim, podvodníkovi, který se v USA proslavil jedním z nejznámějších příkladů tohoto podvodu.
Klíčem k vyvrácení dnešního mýtu je pochopit, že Ponziho schéma se nemůže vztahovat na celou třídu aktiv nebo celé odvětví. Je to model podvodného vylákání peněz z obětí, který může existovat v jakémkoli prostředí s investiční příležitostí.
Příklady Ponziho schémat v oblasti kryptoměn existují už od počátků této technologie. Mezi dva největší a nejznámější případy patří OneCoin a Bitconnect. Drtivá většina nejznámějších podvodů se ale odehrála ve světě tradičních financí. Miliardové podvody realizované lidmi, jako například Bernie Madoff, R. Allen Stanford nebo Tom Petters, se maskovaly za běžné investiční fondy nebo makléřské společnosti, které od lidí vybíraly vklady ve fiat měnách. Přesto všechny investiční fondy nebo celé finanční odvětví nenazýváme Ponziho schématem.
Součástí technologie stojící za kryptoměnami nejsou žádné prvky, díky kterým by tato třída aktiv byla ze své podstaty více či méně náchylná k Ponziho schématům. Investiční podvody vytváří a řídí subjekty s nekalými úmysly, které se přiživují na špatně informovaných jednotlivcích, a najdete je ve všech oblastech finančnictví.
Mnoho blockchainových projektů má robustní technologické základy, zkušené zakládající týmy a snahu řešit reálné problémy. Přestože jejich aktiva mohou procházet obdobími vysoké volatility, mají nepopiratelnou užitnou hodnotu, takže jsou funkční a hodnotné nejen jako technologie, ale i jako podnikatelský záměr. Představa, že klíčová aktiva jako BTC, ETH, BNB a mnohá další jsou závislá na penězích nových investorů, aby se z nich vyplatili dříve příchozí, nemůže být víc vzdálená od pravdy a zní bizarně každému, kdo chápe, jak digitální ekonomika funguje. Proto obecné tvrzení: „Kryptoměny jsou Ponziho schéma,“ je hrubé zjednodušení.
Tak jako když vkládáte důvěru do nějakého produktu nebo investujete do nějakého aktiva, i v případě kryptoměn si musíte udělat vlastní průzkum a rozhodovat se informovaně a s rozumem.
Někteří lidé termínem Ponziho schéma označují libovolné aktivum s nadprůměrným rizikem. S takovými aktivy se některým investorům daří dosahovat zisků, zatímco jiní mohou přijít o velkou část svého počátečního kapitálu.
Dokonce i legitimní akcie nebo digitální aktiva mohou mít špatné technologické nebo obchodní základy. Může se zdát, že jsou hodnotné, protože mají propracovaný marketing nebo se o nich hodně mluví na sociálních sítích, ale nakonec často nesplní svůj slib a ztratí na hodnotě. Nemusí to nutně znamenat, že se jedná o podvodné jednání nebo Ponziho schéma – někdy je to prostě důsledek špatných obchodních praktik a špatného řízení.
Proto označení jakéhokoli vysoce rizikového aktiva nebo jakékoli investice, při které lidé přišli o peníze, Ponziho schématem ničemu neprospívá a může vyvolávat mylné představy.
Je u kryptoměn chybné označení Ponziho schématem pravděpodobnější, protože se jedná o obzvlášť rizikové aktivum? Podívejme se na rizikový profil kryptoměn, ať víme, jak se věci ve skutečnosti mají.
Někteří výzkumníci pozorují, že pokud kryptoměny označíme za investici, je jejich rizikový profil (s výjimkou stablecoinů krytých fiat měnou) podobný jako rizikový profil cen ropy a technologických akcií. Například studie think tanku Coinbase Institute z roku 2022 připisuje dvě třetiny loňského poklesu kryptoměnového trhu zhoršujícím se makroekonomickým faktorům a zhoršujícím se vyhlídkám samotných kryptoměn připisuje pouze jednu třetinu.
I když je obecně pravda, že korelace mezi digitálními aktivy a akciovými trhy je dnes větší než v prvních letech kryptoměn, musíme také zohlednit přínos rizikovějších aktiv (např. růstových akcií) v oblasti inovací a hospodářského růstu. Tyto trhy pořád dozrávají a skutečnost, že jsou v současné době nestabilní, neznamená, že tato aktiva nemají pozitivní dopad na spotřebitele a celou společnost. Rizika, která tato aktiva představují, by měla být správně řízena, aniž by omezovala odpovědnou hospodářskou soutěž, možnost volby a inovace.
Vypadá to tedy, že za mýtus, že kryptoměny jsou Ponziho schéma, mohou dva faktory. Prvním z nich je, že kryptoměnová aktiva jsou vnímána jako obzvlášť riziková a někteří lidé je bez uvážení označují za Ponziho schéma, aniž by se příliš zajímali o to, co to vlastně znamená. Jak už jsme zmiňovali, mnoho jiných aktiv tuto vysoce rizikovou pověst nemá, i když s nimi souvisí srovnatelná míra rizika.
Za druhé, nedostatečné řízení rizik může často vést k tomu, že investoři při nakládání s rizikovějšími aktivy utrpí výraznější ztráty. K tomu obvykle dochází, když se nezkušení drobní investoři nechají zlákat projekty se špatným řízením nebo slabšími základy. Kryptoměny mají obrovský inovační potenciál, ale jako třída aktiv jsou teprve v počátcích a investoři k nim musí přistupovat zodpovědně.
Je téměř jisté, že i nadále budou lidé ekosystém digitálních aktiv označovat za Ponziho schéma. Kdokoli, kdo ho chce prozkoumat a rozumně do něj investovat, ale nemusí ani vynaložit tolik úsilí, aby tuto mylnou představu prokoukl. Projektů, které mají po celém světě skutečný dopad a jejich potenciál zůstává nevyužitý, existuje spousta. Vždy byste si ale měli dávat pozor na možné podvody, vůči kterým není imunní žádné odvětví. Kryptoměny sice nejsou Ponziho schématem, ale černé ovce existují v každém finančním odvětví.
Skutečnost: digitální aktiva mají nad rámec investic širokou škálu možností využití a přínosů. V investičním kontextu je rizikový profil kryptoměn srovnatelný s jinými „rizikovými aktivy“.
