V kontextu rostoucího obchodního deficitu USA prezident Trump tvrdil, že hlavním problémem je nedostatek spravedlnosti v obchodních vztazích mezi USA a partnerskými zeměmi. Tvrdil, že i když je americká ekonomika velmi otevřená, jiné země si drží své trhy uzavřené pro americké zboží. Proto se zavedení cel považuje za jediný způsob, jak donutit obchodní společnosti "moci využívat" tyto vztahy.

Názor prezidenta Trumpa

Trump citoval stav "nedostatečného plnění" od obchodních partnerů, když USA neustále vykazují obchodní deficit s většinou zemí. Zdůraznil:

"Máme obchodní deficit s většinou zemí - ne se všemi, ale s většinou - a my to změníme."

Aby se tento problém vyřešil, Trump začal uplatňovat daně na ocel, hliník a zboží z Číny. Nicméně, ačkoli byly tyto snahy vyvinuty, čísla ukazují, že obchodní deficit USA vzrostl o 14 % oproti předchozímu roku a po zavedení daní zůstal oheň nedotčen.

Argumenty od ekonomických odborníků

Ekonomové vyjadřují různé názory na to, že současné uplatnění cel přináší očekávané výsledky:

  • Scott Lincicome (Institut Cato):
    Lincicome tvrdí, že silný dolar je celosvětově preferován, jeho hodnota přirozeně roste. Silný dolar vede k levnějším dovozům a dražším exportům, čímž zvyšuje obchodní deficit. Podle něj je obchodní válka symbolem silné americké ekonomiky a Trumpova celní opatření mají pouze účinek na změnu obchodní rovnováhy mezi kampaněmi, aniž by řešila celkový problém.

  • Steven Kamin (Institut American Enterprise):
    Kamin tvrdí, že ztráta výrobních pracovních míst není způsobena konkurencí z dovozu, ale je především výsledkem technologického pokroku. Uvádí, že ačkoli zavedení cel může pomoci přilákat některá výrobní pracovní místa zpět, jejich počet bude velmi omezený a nedostatečný k obrácení dlouhodobého trendu.

  • Ryan Young (Konkurenční podnik):
    Young zdůrazňuje, že obchodní deficit neodráží žádný negativní ekonomický stav. Američtí spotřebitelé kupují zboží ze zahraničí, protože oceňují hodnotu, kterou dostávají za peníze, které utrácejí. Upozorňuje, že za více než 50 let USA vždy udržovaly obchodní bilanci, přičemž životní úroveň obyvatel se stále zlepšovala podle ukazatelů příjmů, míry nezaměstnanosti, délky života a životní úrovně.

Příklady nespravedlivé celní politiky

Některé studie a údaje ukazují, že obchodní aktivity americké celní politiky nejsou rovnoměrné, což vede k nerovnováze v obchodní bilanci:

  • Případ Brazílie:
    I když je v USA pouze 2,5% daň na spotřební etanol, Brazílie uplatňuje daň 18% na dovoz etanolu z USA. Výsledkem je, že v roce 2024 USA nakoupily etanol z Brazílie v hodnotě přes 200 milionů dolarů, ale naopak exportovaly etanol v hodnotě 52 milionů dolarů do Brazílie.

  • Případ Indie:
    V oblasti zemědělských produktů je průměrná sazba MFN, kterou USA uplatňují, 5 %, zatímco Indie uplatňuje průměrně 39 % na zboží dovážené z USA. Na okraji, pokud jde o velké výrobce motocyklů, USA uplatňují 100% daň na dovážené bicykly, zatímco indické motocykly jsou zdaněny pouze 2,4%.

  • Případ Evropské unie (EU):
    V oblasti mořských plodů EU umožňuje USA nakupovat mořské plody ve velkém, ale omezuje export mořských plodů z 48 ze 50 států USA do EU, ačkoli od roku 2020 zlepšila schvalovací proces. Výsledkem je, že v roce 2023 USA dovezly z EU zboží v hodnotě 274 milionů dolarů, ale naopak exportovaly pouze 38 dolarů. Navíc, pokud jde o velká auta, EU uplatňuje 10% daň na dovážená auta z USA, zatímco USA uplatňuje pouze 2,5 % na auta z EU.

Závěr

Ačkoli prezident Trump tvrdí, že celní opatření donutí obchodní partnery "využívat" a minimalizovat obchodní deficit, ekonomové poukazují na to, že obchodní deficit není známkou slabé ekonomiky, ale může být přirozeným systémem silného dolaru a otevřené ekonomiky. Právní celní opatření mohou změnit rovnováhu mezi partnery, ale nemusí nutně přinést celkové zlepšení obchodních vztahů nebo obnovit významné domácí výrobní pracovní místa.

V kontextu stále složitějšího globálního obchodu je třeba najít řešení pro problém obchodního deficitu, které vyžaduje technické zvážení mezi krátkodobými ekonomickými zájmy a dlouhodobými dopady na ekonomiku. Obchodní politika musí být postavena na hlubokém porozumění ekonomickým mechanismům, spíše než pouze na cílených celních opatřeních, která mají za cíl vytvořit "spravedlnost" na papíře.