Obrázky, stejně jako slova, mají sugestivní schopnosti. Vynořují se v lidské představivosti prostřednictvím vícerozměrného řetězového procesu (slova, činy, jiné obrazy atd.), iniciují další řetězec procesů, jejichž výsledkem je vytvoření následných obrazů s verbálním a objektovým ztělesněním.
Vzhledem k tomu, že říše slov, obrazů a znaků jsou propletené, je docela náročné je od sebe oddělit.
Mnoho věcí s čistě funkční povahou je v naší mysli spojeno s vnímáním sebe sama a vztahy s ostatními.
Například automobil je často vnímán nejen jako dopravní prostředek, ale také jako ukazatel dosažení určité životní fáze (dospělost, řidičský průkaz) a materiálního stavu.
Domov není jen místo, kde lidé spí, ale také symbol úkrytu před shonem a těžkostmi světa, „domov“.
Mezi obrazy a pocity jsou konkrétnější souvislosti: matčin pohár, otcovský pás, babiččino pečivo a tak dále.
„Podstata manipulace spočívá v přítomnosti dvojího nárazu. Manipulátor vedle zprávy zaslané otevřeně vysílá příjemci skrytý „zakódovaný“ signál v naději, že tento signál probudí ve vědomí příjemce obrazy, které manipulátor potřebuje.
Tento skrytý vliv se opírá o „implicitní znalosti“ příjemce, o jeho schopnost vytvářet ve svém vědomí obrazy, které ovlivňují jeho pocity, názory a chování.
Umění manipulace spočívá v tom, nechat představivost proudit požadovaným směrem, ale tak, aby si člověk nevšiml skrytého vlivu."
V povědomí každého člověka jsou obrazy slov a pojmů, obrazy, které vidíme, když nás někdo o něčem informuje.
V mezilidské komunikaci často vede nekonzistentnost těchto obrázků ke konfliktu, který si však ve fázi komunikace většinou neuvědomujeme. Například babička dává své vnučce módní šaty a je si jistá, že se dívce budou líbit. Babička soudí v souladu se svým obrazem „módní“, zatímco vnučka je zklamaná a uražená, protože tento typ šatů vyšel z módy před jejím narozením a myslí si, že ji babička nemiluje, pokud se neobtěžovala najít co vnučka opravdu chtěla.
Úkolem profesionálního manipulátora je zajistit, aby se v myslích příjemců vynořil právě ten obraz reality, věcí apod., který vyvolá požadovanou reakci.
Tak například fungují zprávy z kroniky zločinů, které uvádějí místo narození a/nebo etnický původ porušovatelů zákona.
Mnoho novinářů a poslanců podotýká, že zdůrazňování národnosti zločinců přispívá k podněcování xenofobních nálad.
Primárním nástrojem pro manipulaci vědomí prostřednictvím obrazů je v naší době televize – kde je kombinace textu a obrazu nejúčinnější.