readwriteown

Internet se narodil potichu.
Ve svém prvním životě to byla obrovská knihovna. Mohl jsi bloudit jejími chodbami a číst, co jsi chtěl, ale knihy byly připoutané k policím. Konzumoval jsi. Nikdy jsi si nic neodnesl domů. To byla éra Čtení—Web1. Informace tekly jednosměrně, od několika k mnoha.
Pak se dveře knihovny rozletěly.
Náhle mohl kdokoli vzít pero a psát na zdi, natáčet videa v uličkách a zvát přátele, aby se sešli v čítárnách. Platformy nám daly klíče k kreativitě. Postovali jsme, sdíleli jsme, budovali jsme publikum. Miliardy z nás se přes noc staly tvůrci. Přesto něco stále nehrálo. Budova sama—servery, algoritmy, datové trezory—stále patřila někomu jinému. Mohli změnit zámky, vzít si podíl nebo kdykoli zhasnout světla. To byla éra Psaní—Web2. Vytvářeli jsme, ale nevlastnili jsme.